Stejskal vzpomíná na Mikloška: Padesát let přátelství a dveře do Anglie pro Čechy

Úmrtí Luďka Mikloška ve věku 64 let zasáhlo i muže, s nímž se po dvě dekády dělil o post reprezentační jedničky. Jan Stejskal přiznal, že ho zpráva v první chvíli natolik šokovala, že nevěděl, co říct. „Věděl jsem, že je Luděk nemocný, to ano. Ale myslel jsem, že to přemůže,“ uvedl bývalý brankář v rozhovoru pro iSport.cz.

Oba muže spojovalo přátelství, které začalo dávno před jejich velkými zahraničními angažmá. „Od našich čtrnácti. Takže padesát let, to už je nějaká doba,“ připomněl Stejskal. Potkávali se nejprve v dorosteneckých soutěžích, později v mládežnických výběrech a nakonec i v seniorské reprezentaci. Že má Mikloško na velkou kariéru, podle Stejskala nebylo pochyb, hlavním důvodem byla jeho mimořádná pracovitost.

Průkopník české cesty na ostrovy

Tezi, že to byl právě Mikloško, kdo otevřel českým hráčům dveře do Anglie, Stejskal potvrzuje bez váhání. Sám se za její první důkaz označuje, protože na ostrovy zamířil jen půl roku po něm a těžil z dobrého jména, které tam Mikloško českému fotbalu a brankářům udělal. Ve West Hamu strávil Mikloško osm let jako hráč a dalších deset jako trenér brankářů.

Sílu jeho odkazu v Londýně bylo podle Stejskala slyšet i v pražském Edenu při finále Konferenční ligy, kde ho fanoušci West Hamu vyvolávali. „Ten respekt vůči hráčům, kteří něco dokázali, je tam v klubu obrovský a doživotní. Luděk to tak ve West Hamu měl,“ popsal rozdíl oproti českému prostředí.

Souboj o jedničku bez jediného sporu

V národním týmu byli konkurenty, přesto o vzájemné rivalitě mluví Stejskal jen v dobrém. Jedničkou byl podle něj většinou Mikloško, on sám dostal přednost v kvalifikaci o mistrovství světa 1990 a na samotném turnaji. I v roli náhradníka se prý Mikloško snažil kolegovi pomoct. Po konci kariér se oba potkávali příležitostně na ligových grémiích v době, kdy Mikloško působil jako sportovní ředitel Baníku Ostrava a Stejskal byl členem komise rozhodčích.

„Jenom v tom nejlepším. Jako na dobrého parťáka. Nemůžu říct jediný křivý slovo. Je to pro mě hrozně smutný. Dobří a správní lidé odchází moc brzy,“ shrnul Jan Stejskal.