Zemřel Radim Raděvič, hokejový bohém z Opavy s talentem na NHL i osudovým kdyby

V Opavě zemřel ve věku nedožitých šedesáti let Radim Raděvič, útočník, jehož jméno je v české hokejové paměti spojeno se dvěma věcmi zároveň: s mimořádným talentem a s kariérou, která nikdy nedošla tam, kam mohla. Rodák z Opavy se představil na olympijských hrách v Calgary, nahrával Vladimíru Růžičkovi a patřil k nejšikovnějším hráčům své generace. Zemřel náhle v sobotu.

Mixér, který uměl s pukem divy

Přezdívku dostal podle způsobu, jakým zacházel s pukem. „Říkali jsme mu Mixér,“ popsal pro iSport jeho bývalý spoluhráč Juraj Jurík s odkazem na to, jak si Raděvič s kotoučem na holi rád pohrával. Vrchol přišel brzy, během vojny v Trenčíně. Sezona 1987/88 v dresu Dukly zůstala jeho nejlepší:

• 44 odehraných utkání
• 17 vstřelených branek
• 32 asistencí

Většinu přihrávek posílal na centra Vladimíra Růžičku, na druhém křídle formace nastupoval Martin Hrstka. S Růžičkou pak odcestoval na olympijské hry do Calgary. Odlet ale nebyl samozřejmostí: disciplinární komise mu musela zmírnit trest za napadení rozhodčího v lednovém utkání s Litvínovem v roce 1987, za které původně dostal nepodmíněnou osmnáctiměsíční stopku.

Kemp v Bostonu i odmítnutá farma

Po návratu ze Slovenska a z olympiády se vrátil do Zlína, podle Juríka „jako superstar“. Zvažoval získání německého občanství a angažmá ve Freiburgu, nakonec však na přání zlínského vedení odletěl na kemp do Bostonu. Bez draftu a bez znalosti angličtiny se v konkurenci neprosadil a přesun na farmu v Kansas City odmítl kvůli stesku po rodině i nízkému výdělku.

Další roky provázely konflikty s trenéry a problémy s životosprávou. Legendární Eduard Novák jej na sklonku osmdesátých let vyhodil ze Zlína poté, co jej ve čtyři hodiny ráno našel v baru, podobně skončila i jeho angažmá ve Vsetíně a v Kometě. Hokejem si vydělával v nižších rakouských a německých soutěžích, rodné Opavě pomohl k postupu do nejvyšší soutěže, typicky se starou Jofou na hlavě.

„Měl rád hokej i život. To ho pak doběhlo,“ řekl o něm Juraj Jurík.

Po konci aktivní kariéry hledal Raděvič uplatnění jen složitě, krátce podnikal ve stavebnictví. Dlouhodobě se potýkal se šelestem na srdci a vysokým tlakem, různými vyšetřeními procházel už jako hráč. Zůstal po něm dospělý syn Radim, který s hokejem skončil v šestnácti letech.